Rychlé tempo mu nevadilo, starším spoluhráčům stačil. Stanislav Svozil je na ně zvyklý z klubové úrovně. Ať šlo o mateřský Přerov, nebo teď o brněnskou Kometu. „Nebyl jsem pozadu a rychle se uchytil. Z mé strany to bylo dobré, i když se tam objevily nějaké chyby,“ pochvaloval si obránce narozený v lednu roku 2003.

Na úvod reprezentační sezony vynechal kategorii do sedmnácti let a s osmnáctkou vyjel bojovat na mezinárodně uznávaný Hlinkův memoriál. „Taková příležitost se neodmítá. Jsem rád, že mě trenéři oslovili. Škoda jen, že jsme neudělali týmový úspěch, to mě bude ještě nějakou dobu mrzet,“ přiznal člen slavného hokejového klanu Svozilů.

Češi po výhře nad Švýcarskem po nájezdech vysoko podlehli Finsku a Kanadě. Proti favoritům inkasovali dohromady dvanáct branek a vstřelili pouze dvě. „Finové i Kanaďané vyhráli zaslouženě. Štve nás to, ale je to tak. Chybělo nám stoprocentní nasazení, srdíčko, nebo lepší zakončení šancí,“ věděl Stanislav Svozil.

Ostudu jsem neudělal

Náplastí na český smutek nebyla ani závěrečná výhra po prodloužení nad Spojenými státy americkými. Svozil konstatoval, že celkové páté místo rozhodně neznamená pozitivní výsledek. „Na druhou stranu to pro každého z nás byla velká zkušenost. Víme, kde máme slabiny a co máme zdokonalovat,“ poznamenal.

Kamarádi mu psali, že jej vidí v přímém přenosu České televize. „Měl jsem tam dobré i špatné chvíle. Myslím si, že ostudu jsem neudělal,“ usmál se zadák se zubřím původem. Jeho cílem do nové sezony bude udržení pozice v juniorce Komety. Přeje si, aby se mu dařilo minimálně tak jako loni.

K tomu by si chtěl znovu zahrát za osmnáctku. „Ta parta kluků je opravdu neskutečná. V říjnu má každopádně sedmnáctka challenge v Kanadě, takže udělám maximum, abych se dostal i tam,“ prozradil Stanislav Svozil.

Foto: Ronald Hansel